Fotografie z akce Krounka sníh 2010 www.fotogaleriekrounka2010.ic.cz
HNĚVĚTICE
17. ledna 2010 – Letošní sněhová kalamita, která postihla téměř celou
Evropu nás donutila k preventivnímu opatření, které stejně jako před
čtyřmi lety, si vyžádalo úklid sněhu ze střechy klubovny a kuchyně
našeho tábora.
,Nechtěli
jsme nechat nic náhodě, a proto vyrazila čtyřčlenná s
kupina
na úklid sněhu. Pepa, Petr a Pavel byli ti, kteří na záchranu budovy
vyrazili bez dlouhého rozmýšlení, ale nebyli to pouze oni slavní „tři
mušketýři“, kteří chtěli bojovat (v dobrém) proti přírodě. Přidal se
k nim po dlouhých dvanácti letech d´Artagnan, pravda ne tedy přesně on,
ale stejně šlechetný a odvážný muž to jistě je. Jeho jméno je Ludva. Vy,
kteří jste s námi jezdívali v druhé polovině 90. let minulého století,
si na Ludvu jistě vzpomínáte. Ostatní, kteří jezdili později, jste o
Ludvovi slyšeli nějakou tu pověst nebo příběh…
Nejedná se o příběh tří mušketýrů z knihy Alexandra Dumase, děj se neodehrával v 17. století ve Francii, nýbrž pouze v oblasti, které důvěrně známe jako tábor Krounka v Šilinkově dole a navíc v roce 2010 – tedy ve století 21.
Tak
tedy parta tentokrát už „čtyř mušketýrů“ vyrazila směr Krounka. Krátká
zastávka v Rohovládové Bělé byla samozřejmostí – znáte to – káva a
nějaký ten zákusek. Po krátké zastávce jsme zamířili k táboru. Při
příjezdu k cestě, která vede od silnice k tábořišti nás čekalo příjemné
překvapení. Cesta, která je mnohdy zapadaná půlmetrovou vrstvou sněhu
byla prohrnutá radlicí až k táboru. Nutno podotknout, že cesta byla
upravena lépe než v létě (a vůbec lépe než mnohé ulice v Praze), a tak
díky tomu jsme pohodlně dojeli autem až před tábor. Zde jsme udělali
malý zákop pro zaparkování auta a po krátké chvíli jsme se vrhli na
střechu. Práce šla pěkně od ruky, a tak po více než hodince jsme měli
střechu odklizenou. Počasí nám přálo, svítilo sluníčko a rtuť teploměru
ukazovala pouze dva stupně pod nulou.
Po
dobře vykonané práci nás čekala odměna v podobě bucht, které napekl sám
„HV“ Petr, k tomu byl společným úsilím uvařen čaj s něčím ostřejším.
Všichni si užívali odpolední pohodu na zápraží kuchyně.
Tábor
opouštíme a díky prohrnuté cestě až k mlýnu Zdeňka Saláška dorážíme
pohodlně i k němu. Přeci jen trochu všem vyhládlo a něco malého do
žaludku nikdy neuškodí. Klobása byla jasná volba! Po několika desítkách
minut strávených v příjemné společnosti Hanky a Zdeňka Saláškových jsme
si to zamířili už jen vypnout elektřinu do kravína a jediné co nás pro
tento den čekalo, byla zpáteční cesta do Prahy.
Ještě přes noc v okolí našeho tábora napadlo dalších 25 centimetrů těžkého mokrého sněhu, dokonce byl vyhlášen kalamitní stav v oblasti. Z nedalekého Žďárce u Skutče nemohly směrem do Předhradí a dále do Poličky vyjíždět ani vlaky kvůli zapadané trati. Sněžení má trvat ještě v dalších dnech. Proto víme, že naše práce nebyla zbytečná, a s největší pravděpodobností došlo k záchraně budovy, která je pro nás nutným zázemí na celou letní sezónu. Sice zima ještě nekončí, ale snad příroda nebude k našemu táboru krutá, stejně jako k mnohým střechám a budovám v okolí našeho tábora, které nápory sněhu nevydržely.
Jo, ještě velký dík pracantům!
Článek z roku 2006 a tehdejší přívaly sněhu ZDE