Praktická dílna, věnovaná práci v rozhlasovém médiu
Demonstrace vytvoření složitějšího publicistického pořadu (feature)
Zpráva z kurzu – ze dne 2.11. 2006
(Podklad pro přednášku do ÚdPŽ na den 16.11. 2006)
Vypracoval: Dvořák Pavel
Datum: 10.11.2006
Praktická dílna – věnovaná práci v rozhlasovém médiu
Studenti Vysoké školy Jana Amose Komenského – obor Sociální a masová komunikace, se zúčastnili dne 2. listopadu 2006 praktické dílny, věnované práci v rozhlasovém médiu.
Dílna měla dvě části:
1. část – teoretická – přednáška v budově Newton College,
2. část – praktická - odehrála se ve studiu Českého rozhlasu 6.
Cíl projektu
Cílem projektu bylo ukázat a přiblížit začínajícím žurnalistům tvorbu složitějšího rozhlasového publicistického pořadu.
Téma pořadu
Feature o propojení rozhlasového média a internetu
Přednášku a praktickou část vedl: Ing. Ivan Štern
1. Teoretická část - přednáška
Obsahem přednášky bylo technické, obsahové a tématické vytváření rozhlasového pořadu.
1.1 Technická část výroby pořadu
Technická část se věnovala výrobě pořadu v terénu (mimo studio) – tedy základní operace se střihovým programem Sound Forge Studio, práce s reportážním mikrofonem – jeho držení a používání. Dále využívání nahrávacích zařízení – především MP3 přehrávače a MiniDisc-u, na kterých se reportážním způsobem mimo studio nahrávají komentáře, ankety, rozhovory, samotné reportáže apod.
Získaný zvukový materiál z přehrávačů se přesune do počítače – zpravidla notebooku, kde se dále zpracovává v již zmíněném zvukovém střihovém programu Sound Forge Studio. Zde vyrobíme základní audio materiál pro vysílání ve studiu. V programu se upravují především dlouhé pomlky a chyby při rozhovoru (příklad: různá citoslovce jako emm, eh, ummm nebo také kašel a jiné ruchy…), u rozhovorů a anket se vypouští otázky a ponechávají se pouze odpovědi apod. – záleží na skladbě pořadu vhodnosti nebo nutnosti vyjádření redaktora při rozhovoru. Sound Forge Studio (SFS) ale neslouží ke konečnému zpracování pořadu, to se děje až ve studiu, kde se přidávají další součásti: znělka pořadu, breaky, další audio (audioukázky), doprovodná hudba, komentář redaktora atp.
Příkladem základního zpracování v SFS může být anketa, zde stačí, aby byla otázka položena pouze u prvního subjektu ankety, v dalším sledu mohou následovat pouze odpovědi tázaných subjektů. (V praxi to vypadá takto: otázka redaktor: ,,Jaký význam má pro Vás internet?“ Odpověď tázaného: ,,Získávám na něm informace a hledám na něm zábavu…“, v rychlém sledu pak následují další odpovědi získané v anketě – již není třeba ve vysílání znovu uvádět otázku: ,,Čistě pracovní a informační…“, ,,Hledám na něm zábavu a rozptýlení…“ atd.
Konečnou podobu pořadu vyrábíme až ve studiu, které má svůj vlastní vysílací systém, kam digitálně přehrajeme námi získaný materiál a poté pomocí dalších pracovníků a techniky rozhlasu (rádia) vytváříme finální podobu pořadu. Především se dotváří komentář – průvodní slovo pořadu, mohou se přidávat efekty a přechody ve zvuku, zpravidla se přidává hudební doprovod, včleňují se ukázky, ankety, rozhovory atd.
1.2 Obsahová část pořadu – kdo nebo co by mělo v pořadu zaznít
V bodech:
n Rozhlas = rozhlasový redaktor = umění verbálně vystupovat (správné používání výrazů a termínů, dobrá artikulace, dechová výdrž apod.)
n Redaktor a autor pořadů musí mít na paměti, že je někým poslouchán.
n Vyrábíme takový pořad, který zaujme posluchače.
n Pořad má mít nějaký konflikt, který se bude v pořadu řešit.
n Vedení rozhovoru:
- Autor musí vědět, na co se má ptát.
- Důležité je, aby redaktor porozuměl obsahu rozhovoru, tak, aby se neptal dvakrát na tutéž otázku.
- Autor pořadu vyhoví dotazovaným v posloupnosti otázek.
n Je třeba, aby v pořadu zaznívaly argumenty a názory:
- vytvoření argumentů
- vytvoření názorů, postojů
- vytipování osoby, které nastolíme téma – budeme chtít znát její názor
n Co má v pořadu zaznít:
- fakta
- objektivní hlediska problému
- uvádět konkrétní příklady
- umožnit posluchači vytvořit si vlastní názor
- otázky a odpovědi na daný problém apod.
n Vytváření diskuse / dialogu
Teze:
- autor – klade otázky
- dotazování – osoby vědí na co se autor táže, v pořadu zaznívají pouze odpovědi
- autor vede průvodní slovo, které je dokumentováno slovy odborníků
Dva způsoby dotazování:
1) Autor navštíví osobně dotazované (např. v jejich bydlišti, práci…)
2) Dotazovaný navštíví studio, kde autor klade otázky a dotazovaný rovnou odpovídá.
Otázky a odpovědi:
- Autor musí umět dobře formulovat otázky.
- Může existovat možnost zanechání dalších eventuelních odpovědí.
- Odpovědi nemusí být nikdy konečné – jiný odborník = jiná odpověď.
- Tázající chce slyšet odpověď dotazovaného, která vychází z jeho předpokladů a ne z vlastních poznatků autora pořadu.
n Natočení rozhovoru s odborníky:
1. možnost: Odvysílat rovnou, bez úprav nebo s minimálním zásahem do rozhovoru. Toto lze, pokud je rozhovor dobře vedený a bez špatného slovosledu.
2. možnost: Odvysílat pořad upravený ve studiu (zkrácení některých dialogů, vypouštění otázek apod.). Autor mimo úvodního slova a zásadních otázek se do pořadu nevměšuje nebo se úplně ze záznamu vystřihne.
n Vytvoření scénáře:
- Průvodní slovo = text ve scénáři, který autor předčítá do mikrofonu.
- Do scénáře se přiřadí audio příspěvky, které jsou označeny například jako: Audio 0929 Walesa – 0´29 – tj. název a délka stopáže.
- Parametry scénáře:
§ přehledný
§ napsaný vlastními slovy – při čtení se pak nestává, že se autor pořadu ,,zadrhne“ na určitých slovech či větách.
n Při výrobě pořadu by měl mít autor na paměti, že má pro svůj pořad vymezen pouze přesně danou délku času, která bude ve vysílání – slangově stopáž.
n Poslední slovo musí být řečeno 30 vteřin před celkovým koncem pořadu (prostor pro znělku, uvedení lidí, kteří sena pořadu podíleli apod.)
1.3 Tématické vytváření rozhlasového publicistického pořadu
Zvolené téma: Feature o propojení rozhlasového média a internetu
Pořad cyklu Českého rozhlasu 6: Média v postmoderním světě
n Vytvoření konceptu:
- Zvolit vhodné téma (Feature o propojení rozhlasového média a internetu)
- Položit základní otázky:
§ Hrozí zánik hudebních rádií z důvodu rozšiřování MP3 přehrávačů, díky vlastnímu playlistu?
§ Do jaké míry může MP3 vytěsnit klasické rozhlasové vysílání a co musí rozhlas udělat, aby mohla fenomén MP3 překonat?
§ Pomůže rozšíření rozhlasové nabídky – například vysíláním na internetu, možnost stáhnutí pořadů a hudby ve formátu MP3 přes internet?
§ Co musí tedy rozhlas udělat proto, aby zaujal co největší možnou mírou posluchače?
- Kladení si základních odpovědí:
§ Podpora klasického vysílání – internet:
· Zasílání Newsleter
· Nabízení rozhlasových stanic v textové podobě…
· Rádio na přání – přes internet stahuji libovolně zvolený pořad, který už byl odvysílán ve formátu MP3… Tím je otevřena možnost vytvářet si vlastní playlist.
· Podcasting – zasílání avíz
n Vyjádření odborníků
n Rozhovory, diskuse apod.
n Možné je využít anketu veřejnosti – na otázku využití internetu jakožto pro rozhlasový poslech.
n Příprava audioukázek
n Vytvoření konečného scénáře a průvodního slova.
n Finální sestavení pořadu ve studiu
|
Pořad na téma Feature o propojení rozhlasového média a internetu, již byl odvysílán na stanici Českého rozhlasu 6 v září 2006. Pořad připravil Ivan Štern. Podrobněji o tématickém vytváření pořadu viz scénář Ivana Šterna (příloha).
|
2. Praktická část
Praktická část kurzu se uskutečnila v budově Českého rozhlasu v Dykově ulici v Praze 10. Zde byl proveden základní nácvik vystupování rozhlasového hlasatele přímo ve studiu. Každý člen kurzu měl za úkol přečíst část scénáře pořadu, který jsme předtím imaginárně vytvářeli.
Ve studiu se také vysvětlovaly některé termíny - například letmý střih, kdy se použije jeho výhody nevýhody. Důležitý by též timing - čas kdy se má začít hovořit do mikrofonu.
Byla zde názorně ukázána spolupráce hlasatel – režie (pracující přesně podle scénáře, který má hlasatel před sebou).
V podstatě práce ve studiu je již ,,jednoduchou záležitostí“, protože je vše připravené a pokud se nevysílá na ,,živo“ je možné stále pořad korigovat a upravovat.
|
Postupy vytváření a skladby pořadů se v každém rozhlasovém médiu liší, záleží na mnoha aspektech, které tvoří rozdíly mezi různými typy rádií.
|
3. Přínosy kurzu resp. Praktické dílny – věnované práci v rozhlase
Z mého úhlu pohledu byla práce v rozhlasovém médiu vždy trochu tajemná, protože jsem neměl nikdy možnost se na jakékoliv pracoviště v rádiu podívat. Proč volím slovo tajemná? Asi proto, že jsem nikdy neviděl práci rozhlasového redaktora – jeho styl práce, získávání informací, zpracování získaného zvukového materiálu atd. To mi bylo umožněno až nyní. Dříve ve mě panovala obava, že bych na tuto práci neměl odvahu, ale teď po kurzu mám pocit, že tato práce není úplně tak těžká (na druhou stranu ani jednoduchá). Hlavními základními přednostmi, které musí mít bezpodmínečně redaktor, jsou: umění vystupovat veřejně, dobře mluvit, vědět o čem se hovoří a umění vést rozhovor nebo diskusi atd. Sám o sobě vůbec nevím, jestli tyto výše uvedené přednosti mám, možná že ne, ale odvaha něco pro práci v rozhlasovém médiu udělat už mi nechybí. V mnohých případech rozhlasový redaktor pracuje takzvaně na ,,volné noze“ a musí si se vším poradit sám (kde získá potřebné informace, jak přesvědčí ,,toho nebo toho“ k rozhovoru apod.) – to není také úplně tak jednoduché a asi je to (v tomto ohledu) pro mnohé (mne) i výzva.
Samozřejmě že není za jediný den možné získat komplexní pohled na práci v rozhlasovém médiu, je však učiněn první krok proto, abych se mohl dále přetvářet a zdokonalovat pro možnou budoucí práci v rozhlasových médiích nebo s nimi nějakým způsobem spolupracovat.
odkazy:
http://www.rozhlas.cz/cro6/portal/
Náměty a dotazy: Můžete kontaktovat webmastera této stránky: Pavel Dvořák tel: 604 567 966, nebo email: pad.foto@seznam.cz